Tak jsem se zastavil, každodenní stereotyp mého žití na splátky jako většiny z nás, ze dne na den skončil. ŽIVOT RÁDOBY LUXUSNÍ JE PRYČ.AMERICKÝ SEN BYL TAK JEDNODUŠE VYPNUT, JEDNA, DVA, TŘI ..... TEĎ. Nechci rozebírat proč a jak a co( třeba na to jednou přijde, asi ale ne), stalo se to, co teď se mnou bude? Můžu Vás ujistit."NIC". Všichni kdo se tvářili, jako přátelé, jsou pryč, nebo ti slušnější a slabší nátury se jen otočí zády, aby se na Vás nemuseli dívat. Všichni z Vašeho světa dělají jako že nic a přitom pořád mají stejnou starost jako dřív, jak na Vás parazitovat a to když jste v klinické smrti Vašeho bytí. HNUS, kterým si musíte projít. Je bolestné když Vám ten Váš rychlík zastaví. Strašná rána do hlavy, do duše, do srdce pokud ještě nějaké máte...... Můžu Vás uklidnit, ta moje klinická smrt byla krátká, sice hodně bolestná, ale dnes jsem za ní vděčný. Jsem vděčný za svou smrt, jak absurdní. Je to ale tak. Otevřou se Vám další dveře, vždycky se otevřou ... START je tu NOVÝ START a je jen na Vás jak začít.
mám rád...........
Chtěl jsem si koupit 20dkg duše,
pár kousků pravdy, litr svědomí,
leč prodavačka odvětila " suše"
prý jak jsou ti lidé dneska pitomí.
Mne tímto avšak nevyvedla z míry,
řekl jsem" dobrá nic se nedějě"
dejte mi tedy za korunu víru,
osminku citu, láhev naděje.
"Jó pane, to musíte stát frontu"
a fronta vedla cik cak za hory
a dál, dál až někam k horizontu
a všichni ti lidé chtěli jen brambory.
Žádné komentáře:
Okomentovat
zase anonym... no fuj