7:25 sedím v letadle a dívám se co nového život dnes přináší. Vedle mě černoška s půlročním chlapečkem sedadlo před brazilsko – rakouský páreček s 10měsíční holčičkou a za mnou sotva měsíční prcek. No prostě nový život všude kolem mě. Pouštím si mp3a jdu dohnat pár slovíček, abych nebyl ztracený v tom velkém světě.
Prohodím pár slov s německy mluvící černoškou vedle a občas jí přidržím prcka. Je z BRASIL a žije ve Vídni. Jede navštívit rodinu. Kam a odkud jsem se neptal.
12:25 Madrid. Jsem v letadle, který letí přes moře a je docela velký, tedy dodnes jsem ve větším neseděl. Nakonec se to vyvrbilo tak, že bylo plno místa všude a tak jsme měl dvě celé sedačky pro sebe. Při cestě na Wc jsem si všiml známé z předchozího letadla a prohodil s ní pár slov proč a že je to náhoda že letím taky do brasil. V letadle jsem si vzpoměl, že jsem si nevzal žadnou knížku a tak jsem chtěl. Pořad jsem přebaloval kvůli váze. 23+10kg. Měl jsem stres že budu přes a když jsem se odbavoval ve Vídni, tak ten borec to ani nevážil. A já si hlídal každý deko.
V letadle vládla pohoda, akorát mi po pár hodinách byla kosa jako v mrazáku a mikinu, kterou jsem ze sebe sundal jsem zase hledal v kufru + deka kterou dostaneš a pořád kosa. Jinak let se španělama, které nevím proč mám rád i když za chvilku to bude u nich jak v řecku , ono to teda už je dost podobné ale zatím se o tom ještě moc nemluví. Nevytvářet zbytečnou paniku , je heslo EU. Neplašit stádo.
Takže let bych ze svého skromného pohledu hodnotil velmi kladně v poměru s love co dáš za letenku.
No a tak jsem dorazil do země neomezených možností a jdu zkoumat věci ze svého pohledu tak jak to již dělali probuzení přede mnou a já se tím nechal inspirovat.
tady ještě pár fotek.
začínají se potvrzovat věci, které se o této zemi dočtete a můžu řící , že když s tím tak jakože počítáte tak s náturou kterou mám si to začínám užívat. No jeto přeci jen začátek... třeba mě ten optimismus taky přejde...
zatím nasávám tu atmosféru...
Žádné komentáře:
Okomentovat
zase anonym... no fuj