MOJE CESTA K CPF

Jak jsem již zde psal tak minulé pondělí jsem se vydal do místní BANCO DO BRASIL, kde se musí zaplatit poplatek ve výši 5,70BRL  u kasy a pozor také se musí vyplnit formulář! ( Ano La Tibore, opravdu musí).  Jak jistě víte ( ten kdo čte ) můj bankovní poradce s tím měl dosti velký problém a tak po 20 minutách mě poslal na kasu s tím abych zaplatil poplatek došel na RF a pak že ještě jednou za ním z RF (ANO TAKTO TO BYLO). Poplatek jsem tedy vítězoslavně zaplatil na pobočce co byla u mne nejblíž a vlastně jsem ji objevil po cestě a říkal jsem si  jak jsem na to nevyzrál, než jed někam do centra další hoďku, hoďku půl.
V úterý jsem se vydal na adresu RF také co jsem vygoogloval nejblíž, dá se říci že jsem tam trefil v poho na 1přestup busem, akorát na zmíněné adrese žádná RF není. Pak ztracen jsem se snažil někam dostat místními busy až jsem jezdil tak dlouho (asi 2hodinky) že mě tlačil čas, páč jsem se chtěl podívat na tu temporadu u moře, z které se vyklubal dům o 7mi místnostech a 3koupelnách a bazeném a zahradou a to celé za 12.000BRL/měsíc. Takže jsem se usmál a uctivě odmítl s vědomím, že mi to mohl říci do telefonu a bylo by vymalováno hned. No jenže ještě ten den, tedy úterý mě Norma naháněla a že to tedy pronajme někomu jinému a tak jsem se vydal za Normou s prachama a že to s ní vyřídím ještě ten den at nedělá paniku. Jenže Norma mi pak už nebrala telefon (musím podotknout, že mohu volat prozatím z budky, nebo z vypůjčeného telefonu nějakého místního člověka) Na českej mobil ti tu asi těžko někdo zavolá.(A bez CPF se mi nepodařilo koupit sim, víckrát jsem to nezkoušel) Takže Norma nebrala telefon a já jel na slepo a navíc se setmělo ( zde je tma jak v pytli kolem 18té večer) a já vystoupil z autobusu a nemohl jsem tu ulici najít, ad1 jsem zjistil druhý den, že jsem přijel z druhé strany, ad2 byla tma jak v pytli a všude na té hlavní tisíce černouškou vracející se z práce nebo utíkajíc za zdejší zábavou. Byl jsem tedy rád, že jsem se dokodrcal zpět v přeplněném autobuse školáků zpět na Hostel, kde jsem se s Normou spojil po mailu a dohodli jsem se s ní na středu na 9tou ( chtěl jsem to opačně, že bych to sjel na tu RF ráno a odpo Normu, nedalo se) tedy jsem přijel samo že později asi v 9:30 k Normě a ta si ještě stejně myla hlavu a tak mě tu provedl její pomocník co tu všechno neudělali( zbourali jednu stěnu, kterou jsem chtěl dát pryč). Chvilku jsme kecali a pak úřadovali a bylo 12:30 kdy jsem se Normě omluvil, řekl jsem jí že přijedu tedy  další den ( čtvrtek) a nastěhuji se, palce nahoru a já odjel na RF a pozor s radou mojí nové tety, jakým busem a kam že mám jet nejblíž. Takže nejblíž je BARRA, kde opravdu byla RF a dorazil jsem tam s 1přestupem za hodku.( ale jinýma busama, než mi řekla NORMA) Tam jsem stál chvilu ve frontě asi 20min a pak ke mne přistoupila místní úřednice jakože z recepce, že dnes mne již nevemou (že vypadlej systém či co)ať přijdu zítra ráno v 7:30 že dostanu lístek a bude OK. OK sbalil jsem se a řekl si, že to zmáknu před tím než se odstěhuji k NORMĚ.  Druhý den ráno vstávajíc v 6:00 abych byl nastoupen jak mi bylo sděleno jsem se vydal na RF. Dorazím v 7:35 s tím že dostávám lístek kde je číslo a orientační čas příjmu v 10:00 dobrá sedám si a zkouším si psát a říkat co tam budu říkat. Kolem 10:30 jsem na řadě u příjemné paní u stolku 6 kde se zpouští celý kolotoč. Po 2minutách mi paní sděluje, že mám již dnešním dnem propadlý poplatek z banky páč ho máš na následující pracovní 2dny. Jo jo dobrá říkám si, tedy že si ho zajedu zaplatit ještě jednou a po cestě zpět tak činím , rovnou k pokladně zaplatit a pryč. Bez návštěvy místního genia( bankovního poradce MARKUSE ). Stěhuji se k Normě ,  pak výlet na vnuceném kole do města atd. Další den ráno tedy v pátek se vydávám v 6:00 na RF abych tam byl brzo. Přijíždím v 7:45 a dostávám lístek s číslem na 11:00 takže sedět tu rozhodně nebudu a jdu se projít k místnímu BARRASHOPING, který k mé smůle otvírá až v 10:00 no tak koukám po cestě za výlohy jiného centra s interiéry a protáčí se mi panenky z místních cen(velmi velmi vysoké) a cestou zpět k RF se mrknu na místní rybí trh a dobrý. Je kolem 10té a já raději už na RF sedím na židly. V 11:15 přicházím na řadu k další příjemné paní, která se snaží seč, může, radí se s další paní a další paní úřednicí a pak mi sdělí, že to nejde, že POTŘEBUJI TEN FORMULÁŘ Z BANCO DO BRASIL. Co teď slova nepomáhají systém to nechce pustit pochopil jsem, ale v té bance co jsem byl je (nově otevřená) a sedím tam jeden génius co to neumí. Sedám do busu a jedu do centra, že dám BANCO DO BRASIL tam. Cestou míjím pláže i COPACABANU a vidím co jsem ještě neviděl (například, že jim od promenády vlhčí písek k moři,  po úsecích samo, aby nepálili chodidla.) Pak že holky každého věku a všech velikostí tu nosí tanga což u paní starší než má máti bylo ale hodně hodně odvážné na české poměry no a další úchvatnosti. Dále jsem potkal Cukrovou Homoly a viděl  ježíše to vše jen z busu a dorazil do centra, kde jsme po pár minutách našel BB. Hurá  vešel jsem dovnitř a příjemný úředník který to dělá minimálně 30let se mě ujal jak syna a žádný problém. Po chvilce zbledl a odešel. Při příchodu mě sdělil, že mu je líto, že musím do té BANKY co jsme zaplatil poplatek. Říkám mu, že bych ten poplatek zaplatil třeba u něj znova a zda to udělá. Na to mi řekl, že to nejde mít zaplacené 2poplatky najednou. No a tak jsem zase odkráčel a na zpáteční cestě centrem jsem se vyhýbal nějakým klukům záškodníkům co jsme měl pocit že by chtěli mě nebohého v pátek 13tého úřady zničeného cizince obrat. Banku jsem v pátek 13tého již nestihnul, abych to s geniálním Markusem probral znova z očí do očí. Dorazil jsem  tedy k Normě( tedy k sobě domů) a šel pak něco málo večer nakoupit . Sobota neděle malování a neděle večer příprava na Den D.
V noci na pondělí začalo pršet. Pršelo i ráno a fakt při představě, že musím kilák na autobus v dešti se mi vůbec nechtělo vylést, ale musím, dnes 16.4.2012 mám totiž poslední den co mi ten druhý poplatek platí. Jedu za MARKUSEM do BB. Jsem tam brzy, mám půlhodinku než otevřou a tak jdu naproti do nějakých malých stavebnin, nebo železářství. Koukám, co už zde taky maj a bude se hodit, silikon, objímky , super, nový malířský náčiní, koupím protože nebudu další místnosti malovat 15cm širokým molitanovým válečkem. A stojí ta celá nová sada 18BRL. (Na zpáteční cestě beru) Jdu do banky a tam už čeká asi 20lidí. Otvírají a bereme si lístky. U automatu na lístky je místní pracovnice, co se mi snaží něco namluvit, ale já vím co chci udělat a tak se jí snažím vysvětlit, že vím a mačkám si co já chci. Poděkuji, odevzdávám mobil ochrance abych prošel dveřmi co hrajou když máš moc drobných a koukám na lístek číslo 2. Uf. Už tam sedí číslo jedna tak super. Markus tam je sám takže SUPER na druhou. Po 15minutách jdu na řadu a kupodivu s úsměvem říkam Markusovi, co potřebuji. Ten pořád mele nějaké víza atd na to mu sere bílej tesák. Říkám mu co chci. Markus vstává a honí šéfa po pobočce o patro víš. Ten kupodivu přichází, pozdraví a  koukají spolu do bedny. Pak Markusovi ukazuje tady, Markus kliká a hluboce oddechuje šéf se loučí, Markus ťuká a povídá mi zase něco o vízu. Nemám nic vše je u notáře mu říkám. Tak Váš telefon mi říká Markus. Nemám telefon brazilskej, páč nemám CPF. Mám českej a ten mu s radostí dávám. Markus říkou že telefon vlastně nepotřebuje. A tiskne papír. Na kterém mi ukazuje, že musím do 15.7.2012 navštívit RF a zažádat o CPF. Jedu tam teď říkám mu poděkuji a jedu. V autobuse se ještě podívám na ten papír a zjišťuji že mi tam ve jménu chybí jedno písmenko. se poseru vracet se nebudu. Doražím v 11:30 na RF na recepci již po třetí žádám o číslo( na které ti vyvolají)  řeknou mi že dnes nee, je už pozdě a že si mne zavolají na jméno ať si jdu sednout. Jdu a jsem rozhodnutej tam strávit třeba do 19:00 kdy zavírají. Čekám…
Po 12:45 se rozpohybují desítky čísel na monitoru a žádní lidé nechodí( nerozumím tomu) když to celé trvá dvacet minut mám nutkání jít normálně na řadu, ale jsem držák a čekám. Po dvou a půl hodinách se objeví mladá bloncka ( odbarvená) a vyvolává jména nejsem volán. Ten kdo je jde na recepci dostane číslo a do minuty vchází do dveří. Za dalších 30-40minut zase bloncka a vyvolává jména i lidí co přišli za mnou, mne ne. Jdu se podívat jestli tam vůbec jsme napsaný, hurá jsem. Ptám se kdy půjdu já, že bych rád taky číslo. Řekla že musím vydržet a palec nahoru a jdu si sednout zase.
Čekám  4hodiny a moje jméno nic. Jdu se zeptat tak to vypadá a vidím, že celý papír se jmény poškrtaný a moje nee. Říkám já jsme tady tento co neumíte přečíst, můžu dostat číslo. Dostávám číslo po 4hodinách a 20minutách za minutu vcházím do dveří a sedám u stolku číslo 10. Mladá příjemná úřednice již ví co chci mluví na mě anglicky a potrugalsky a tak nějak si rozumíme všechno. Píšu jí jméno matky páč to tam musí někam vyplnit. Ještě ji radím jak to napsat. Dobře. Chce po mě telefon, tak jí říkám, že v Brazílii si bez CPF telefon nepořídím tak až ho budu mít (to CPF) že jí ho dám. Ona se usmála, že ho nepotřebuje a tiskne papír. MOJE CPF. Tak a mám CPF včetně příběhu.
Kdyby zde nebyla ta jazyková bariéra a shoda údálostí tím provázená tak se dá CPF získat opravdu za 2pracovní dny. Já takové štěstí neměl a najezdil jsem se jak blázen a někdy si jak blázen připadal. No kdyby se mluvilo dobře tak o to to je lehčí, ale takové dobrodružství si neužiješ. (ještě musím podotknout, že mé jazykové vybavení  angličtiny je velmi mizivé) Portugalsky zvládám možná již více.
Němčinu tam někde vzadu ještě pořád mám asi nejsilnější. Ale i jazykový analafbeti jako to můžou zmáknout jen s navigací. Snažím se ty slova nějak poskládat a většinou mi rozumí. Fráze co už umím jakože profík, mě Norma někdy pochválí, že mluvím jako brazilec.
Jo a CPF je zkratka Cadastro de Pessoas Físicas